Posloucháte dlouhé a střední vlny?

 

Český rozhlas po velkém a dlouhém rozhodování v březnu roku 2014 prodloužil své vysílání programu Radiožurnál na dlouhé vlně 270 kHz, ovšem s novým vysílačem, který má výrazně snížený výkon na pouhých 50 kW.

Nedávno mě kamarád poprosil, jestli bych se šel podívat k jeho babičce na zahrádku, že tam má špatný televizní signál, jestli by se s tím dalo něco dělat. Bylo to v zahrádkářské kolonii v Brně-Bystrci, tedy kousek od centra města a silných vysílačů, ovšem v ďolíčku, takže i digitální televizní signál bylo možné přijímat jen se speciální externí anténou, některé slabší multiplexy ovšem nešly naladit vůbec.

Všiml jsem si, že má rádio přepnuté na dlouhé vlny, kde poslouchá Radiožurnál. Vlastně logicky, signál na VKV byl velice špatný, takže co jiného má dělat, když si chce poslechnout rádio…

Uvědomil jsem si, jak je vlastně důležité, že Český rozhlas ten dlouhovlnný kmitočet nevypnul. Na jaře v roce 2014 jsem četl na webu ČRO, ve kterém se psalo, že Český rozhlas bude i nadále vysílat na dlouhé vlně. Čím víc nad tím přemýšlím, tak docházím k závěru, že dokud u nás bude tolik nepokrytých míst signálem na VKV, tak vysílání na dlouhé vlně zůstává jako nutnost, protože co mají dělat lidé, kteří díky špatnému terénu nechytnou vysílače Českého rozhlasu na VKV?

Možná je jenom škoda, že byl až tak radikálně omezen vysílací výkon – z 650 kW (před Sametovou revolucí dokonce 1500 kW) na pouhých 50 kW. Tím se totiž výrazně zmenšil dosah vysílače. Dříve bylo možné poslouchat Český rozhlas na dlouhé vlně po celé Evropě, za dobrých příjmových podmínek bylo možné chytnout Český rozhlas v Japonsku, Severní Americe a dokonce i na Madagaskaru.

UPDATE: Na silvestra 31. 12. 2021 přesně v 23:59:59 byly vypnuty všechny vysílače AM Českého rozhlasu. Vysílač v Topolné byl vypnut po 70 letech provozu (první zkušební vysílání začalo dne 22. prosince 1951).

Více informací o vypnutí vysílačů AM Českého rozhlasu.

Vysílání z Topolné v kontextu historie Českého rozhlasu.

Vysílání z Topolné v kontextu historie evropského vysílání.

Dálkový příjem rozhlasu a televize.

A co vy, jaké máte zkušenosti s poslechem na dlouhých a středních vlnách? Poslouchali jste Český rozhlas na dovolené třeba v Chorvatsku?

 

DISKUSE:

  1. Byl jsem v roce 1990 v Italii a nase vysilani na dlouhe vlne tam bylo slyset velice dobre.Doufam,ze zvitezi zdravy rozum a vysilani zustane zachovano.Ukoncenim provozu by utrpeli predevsim nasi krajane v zahranici,pro ktere poslech rozhlasu predstavuje spojeni s domovem.Podobne snahy probihaly jiz kratce po revoluci,ale nastesti byly zazehnany.Primlouvam se take proto,aby se vysilalo I v nocnich hodinach.

    1. Dobrý den, nedá mi to, abych nereagoval, bylo by vhodné, aby tady ČRo byl opět pro lidi, kteří si jeho provoz platí a aby se vysílalo i ve večerních hodinách a navíc i se zvýšením vysílacího výkoun tak, aby aspoň do toho Chorvatska ten signál ve večerních hodinách doletěl. Odůvodnění ze strany ČRo mě před lety zvedlo ze židle. Vysoce postavený představitel ČRo (na jméno a funkci si po těch letech již bohužel nevzpomínám) totiž řekl, že lidé v zahraničí, pokud chtějí poslouchat ČRo, tak mají poslouchat vysílání přes internet. Ten člověk byl úplně mimo realitu, to jako, když jsu na dovolené v Chorvatsku, nebo v Itálii, tak mám platit drahá roamingová internetová data na mobil, nebo noťas a tímto způsobem poslouchat ČRo? Kolik bych za to asi tak zaplatil, kdybych třeba jen půlhodinu denně večer poslouchal nejdůležitější zprávy? Věřím tomu, že on se svým platem několika desítek tisíc korun ve vedoucím postavení si to asi může dovolit, ale kde na to mají vzít obyčejní lidé s obyčejným platem? Škoda, že ČRo má takový arogantní a výsměšný postoj ke svým posluchačům, kteří si mimochodem jeho provoz platí. A srovnávat nás se západní Evropou, kde sice AM vysílače vypínají také, což je sice pravda, jenže tam mají daleko kvalitnější pokrytí na FM a hlavně pro západoevropského občana není problém na dovolené utrácet za roamingové data, když mají mnohem vyšší platy než my, že… navíc i levnější a kvalitnější roamingové služby než my…. Od té doby, co ČRo přestal vysílat velkým výkonem jsem na ČRo zanevřel a přeladil jsem na soukromá rádia. A když jsem v zahraničí, tak se prostřednictvím některé neplacené wifi podívám na zprávy na seznamu. Ať se ČRo nediví, že mu ubývají posluchači, když k nim má takový přístup.

      1. Děkujeme za komentář. Máte pravdu, více lidí z vedení tehdy hovořilo o doporučení poslouchat ČRo1 na internetu v zahraničí, mimo jiné zcela prokazatelně ředitel programového centra Českého rozhlasu Ondřej Nováček Zdroj této informace je zde:

        http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/cro-prodluzuje-vysilani-po-dlouhych-vlnach-vysilac-z-50-let-nahradi-novy–1321068

        V článku se dále píše, že ČRo1 ubylo posluchačů vlivem rozšíření stanice na VKV. To si myslím, že není tak úplně pravda, spousta lidí poslouchala program na DV na Slovensku a v celé Evropě. A právě o tyto posluchače ČRo1 přišel. Byla to výsada a velká výhoda ČRo1 oproti soukromým stanicím, nikdo z vedení si toto neuvědomil a tuto výhodu pánové z vedení nevyužili a dokonce dobrovolně zahodili. Jasně, výkon 650 kW je v dnešní době těžko udržitelný, ale myslím si, že třeba i 200 kW by do toho Chorvatska už aspoň za tmy dosáhlo – chtělo by to vyzkoušet. Pánové si ale naštěstí uvědomili, že v našich východních a severních kopcích mají na VKV tak špatné pokrytí, že úplným vypnutím vysílače by ČRo1 přišel o mnoho posluchačů. Ještě jedna věc, za úbytek posluchačů může právě ta věc, že program ČRo1 prostě stále nedokáže konkurovat svou kvalitou soukromým rádiím a nedokáže si ani vážit posluchačů, kteří si ho navíc musí i platit, takže, což právě dokládá i Váš příspěvek, posluchač nakonec sáhne po soukromé stanici. Opravdu kvalitní program by si člověk rád naladit i na DV, pokud by neměl jinou možnost a byl by za to rád, tak jako se dříve poslouchalo Rádio Luxembourg na 1440 kHz a nikdo neřešil někdy i silné úmyslné rušení komunistickým režimem. Platit extra data za roaming v zahraničí nikdo nebude, přes wifi to většinou nejde, nebo se to trhá, takže si každý raději pustí místní rádio v cizím jazyce.

        1. Je to pravda, Radiořurnál prostě není schopný konkurovat soukromým rádiím, řekněme si na rovinu, že v Radiožurnálu nejsou žádné pořady, jen nejuniverzálnější a nejkomerčnější směs hudby a mluveného slova. Jediné, co je dobré, je zelená vlna pro řidiče. Jinak žádný pořad, na který by se člověk těšil, nebo kvůli kterému by byl ochoten přeladit večer ze soukromého rádia, nebo dokonce vypnout TV. Dokonce i pořad Noční proud, ketrý jsem měl moc rád, zrušili. Tam prostě není nic, ani písničky na přání, hitparáda – vůbec nic, nechali jenom pořad pro romy. Když se podíváme vedle do Rakouska, vysílá tam program O3 – každý večer nějaká hitparáda, písničky na přání, v pátek večer hitparáda O3 a po ní klubová hudba, v neděli večer odlies blok. Přitom jsou samozřejmostí velice aktuální informace pro řidiče. A nejzajímavější na tom je, že O3 není definovaný program jako pro mládež – pro mládež v Rakousku vysílá FM4 (obdova našeho Radio 4 Wave), takže Radiožurnál by se měl srovnávat právě s O3, což ale nejde, protože Radiožurnál není schopen ani tak dlouho po revoluci udělat program, který by posluchače přitáhl. Pak ať se nediví za úbytek posluchačů.

          1. Musím s Vámi opět souhlasit. Taky nevím, proč bych si ČRo1 měl večer pustit. Popravdě řečeno žádný z programu ČRo neposlouchám a přiznám se, že večer taky poslouchám zahraniční rozhlas – hlavně německý rozhlas ze satelitu. Z OE3 a německých rádií by si ČRo měl vzit příklad. Přitom slušný a poslouchaný program by se z ČRo1 dal lehce udělat, stačilo by, aby se vrátilo pár osvědčených pořadů a něco nového by se přidalo. Určitě by se měl vrátit Noční proud, oblíbená byla Zákruta, nějaký motoristický magazín by se mohl vrátit, hitparáda – lepší verze pořadu Start, písničky na přání, s mikrofonem za sportem, oldies okýnko, všechno by se dalo udělat, kdyby byla vůle. Němci mají polední magazín, tj. jako kdyby se ta zpravodajská dvacetiminutovka promixovala s hudbou a vznikl by z toho zajímavý hodinový pořad. Případné aktuální informace pro řidiče a mimořádné události se dají hlásit i do těch pořadů tak, jak to dělají všechny moderní stanice. Čistě teoreticky by z ČRo1 šlo velmi lehce udělat opět oblíbený a poslouchatelný program. A pak taky ještě samozřejmě zvýšit úroveň nejen mluveného slova.

  2. Dle ČTÚ a ČRa podepsal Český Rozhlas dále jen ČRo dodatek k RVS Topolná a původní termín od 28.02.2017 – 28.02.2021 pozn. současná smlouva končí 28.02.2017 proto uvádím toto datum, byl prodloužen na datum 28.02.2017 – 31.10.2021. Dále ČRo uzavřel smlouvu na všechny Středovlnné Vysílače s ČRa a na kmitočty s ČTÚ také do 31.10.2021. Topolná bude vysílat minimálně do 31.10.2021.
    Výkon a všechny technické parametry zůstávají stejné jako nyní.

    1. Mnohokráte děkujeme za nejaktuálnější informace a máme radost, že vysílač bude vysílat i nadále, ovšem ty parametry by se mohly trochu zlepšit, 50 kW výkon je opravdu málo.

      1. Na léto 2016 byla plánována oprava a rekonstrukce RVS Topolná zejména nový nátěr stožárů atd…. Nakonec ČRa od této plánované rekonstrukce upustili a proběhla pouze jednodenní výluka na tzv. udržovací práce tzn. natřít jen tam, kde není barva nebo je poškozená, minimální a nutná údržba budov atd…… Tady u Nás ( bydlím cca. 15km od Liblic) slavilo RVS Liblice 28.12.2016 40 let provozu (nynější stožáry Liblice B) a loni na konci léta byla na RVS Liblice výluka, která trvala 15 dní (náhrada, záložní středisko Liblic- RVS Praha-Zbraslav, výkon: 40kW). Zde dostali oba stožáry nový nátěr, kotvící lana též mají nový ochranný nátěr, proběhla generální oprava a údržba anténího systému, feedrů a vysílací techniky včetně modernizace el. rozvodů, baráky v areálu jsou opravené včetně nové fasády a některé jsou i zateplené + byla nainstalována nová chladící technika k vysílačům a také areál dostal nové oplocení. Je to nádhera, úplně jako nové, byl jsem se tam 3x podívat osobně. Snad se poštěstí i RVS Topolná.

        1. Ty Liblice musí vypadat teď pěkně… Liblice mají stále velký výkon, díky kterému je vysílač slyšitelný po setmění i daleko v Evropě, navíc mají výbornou modulaci a velice příjemný poslech, stejně tak, jako u nás vysílač Dobrochov. Zajímavé je, že střední vlny mají velmi dobrou modulaci, ale u Topolné se to říct nedá… Vypadá to, jako kdyby na stupnici indikace síly signálu blikaly ty ledky hodně vysoko v červených číslech a signál byl navíc přemodulován vysokými tóny. Na mluvené slovo to tak nevadí, navíc to může být plus co se týká srozumitelnosti ve větších vzdálenostech od vysílače, ale u vysílání hutnějších hudebních skladeb je to katastrofa. A jak to vypadá s poslechem Topolné u Liblic po snížení výkonu?

          1. RVS Topolná je zde slyšet ale zvýšil se šum o cca.25% a rušení je zde také slyšitelné více tak cca. o 20% ale není to katastrofa, je tomu rozumět i hudba je srozumitelná. V autě, kde mám rádio na DV (mám auto PEUGEOT 307 z roku 2002) rádio je originál tak je to zhruba stejné ale když vyjedu z obce a jedu po dálnici, kde je okolo jen pole, tak je to slyšitelné celkem dobře, zlepšení o cca. 10%, ovšem v Hradci Králové (tj. 50km od Liblic na východ směr k Topolné) tak tam se poslech výrazně zlepší. Ovšem rádio Jedynka (Polský Rozhlas 1) na AM- 225kHz, výkon: 1000kW (1MW) je zde slyšet všude parádně. Mne je sice 24 let ale nejraději poslouchám rádio Český Impuls na AM- 981kHz jak v autě tak i doma na rádiu, na Středních Vlnách. VS Praha-Líbeznice je odsud vzdálena 50km ale i s výkonem 10kW je zde Český Impuls slyšet parádně, ovšem rádio Dechovka, která odešla 02.01.2017 z VS Praha-Líbeznice na RVS Praha-Zbraslav, tak je zde slyšet špatně, ono totiž směr východ to je sem k nám je lom a ten utlumuje SV o 20%, ostatní směry jsou bez problému. Máme tu ještě VS Hradec Králové-Stěžery na AM- 792kHz, výkon 5kW ale ten tady 50km od Hradce nehraje příliš dobře ale co jsem se dozvěděl od rádia Dechovka, tak v lednu či v únoru 2017 budou zvedat výkon vysílače VS Hradec Králové-Stěžery na AM- 792kHz z 5kW na 10kW. Tak uvidíme.

  3. Děkujeme za naprosto perfektní report z Liblic, divím se, že ta Topolná tam je tak relativně dobře slyšet s tak slabým výkonem. Na PRW1 je krásně vidět odlišný přístup vedení Polského Rádia, kdy kladou velkou důležitost pro poslech PRW v zahraničí, navíc výborná čistá modulace a výborný čistý poslech. A to si ještě pamatuji provoz starého vysílače Konstantynow, který vysílal výkonem 2000 kW, to bylo slyšet naprosto všude. Poláci ale trochu podcenili údržbu, takže se v roce 1991 zhroutil. Současný vysílač postavili nový u Bydgoszczi v roce 1995. Ten Český Impuls by si zasloužil výkonnější vysílače, tady v Brně je slyšet velmi špatně.

    1. Ano, máte pravdu. Z RVS Moravské Budějovice-Domamil je to do Brna vzdušnou čarou asi cca. 55km a výkon 5kW není moc ale má to svůj důvod a to: Kmitočet AM-SV 981kHz je kmitočet přidělen ČR tedy náš národní kmitočet ale s regionálním omezením a to vzhledem k platnosti a závaznosti dohody ŽENEVA 1975 a ŽENEVA 1985 , které jsou stále platné a není důvod ho měnit či nahrazovat jinou dohodou. Dle dohod může kmitočet AM-SV 981kHz vysílat a to z/v regionu Praha a blízkém okolí max. výkonem 20kW a jiho-východní Čechy a jiho-západní část Moravy max.výkon 10kW v roce 1985 upraveno na max. 7kW a to s ohledem na okolní a ostatní státy a aby nedocházelo ke vzájemnému rušení s jiným státem. Kmitočet 981kHz se v letech 1976-1982 užíval v Praze z RVS Beránek ( středisko odstřeleno v roce 1985) a o pár set metrů dál bylo postaveno nové středisko, které stojí dodnes a to RVS Praha-Zbraslav, dále se ještě do roku 2003 užíval kmitočet 981kHz z VS Jihlava-Větrník, výkon: 7kW a vysílal ČSRo Praha od 04:00h do 22:45h+ vstupy z ČSRo- Brno , po roce 1993 ČRo 2-Praha non-stop, vypnutí vysílače a jeho zrušení nastalo rozhodnutím ČRo dne 31.01.2004. Program ČRo Dvojka dodnes vysílá z RVS Moravské Budějovice-Domamil na AM-SV 1332kHz výkonem 50kW. Tady něco málo z historie: Krátce po rekonstrukci na dvojici vysílačů Tesla SRV 7.1 dne 23.11.1978 vstoupily v platnost změny a závěry mezinárodní kmitočtové konference v Ženevě. Jihlavský středovlnný vysílač tedy od 23.11.1978 v ranních a nočních hodinách vysílal program stanice Praha na frekvenci 1593 kHz výkonem 7 kW. A v denní době program stanice Praha a krajského vysílání z Brna na kmitočtu 1332 kHz výkonem 14 kW. Od 23.5.1979 byl program stanice Praha a krajského vysílání odbavován pouze na frekvenci 1332 kHz výkonem 14 kW celodenně.
      V roce 1985 byl na stanici dodán limiter-kompresor LK12. Středovlnná rozhlasová vysílací stanice Jihlava až do své novodobé historie, nadále vysílala rozhlasový program na frekvenci 1332 kHz výkonem 14 kW celodenně. 18.6.1993 byly vysílače Tesla SRV 7.1 přeladěny z 1332 kHz na 981 kHz a program byl změněn na ČRo2 Praha, od tohoto data se už nevysílaly regionální vstupy z Brna. Pro vysílání byl použit pouze jeden vysílač SRV 7.1. Dne 1.2.1996 zahájil druhý vysílač Tesla SRV 7.1 vysílání programu ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa na kmitočtu 1233 kHz do společné antény s vysílačem SRV 7.1 programu Praha. Zároveň byl pracovníky Českých radiokomunikací OJM (oblast Jižní Morava) sestaven anténní domek pro kmitočty 981 a 1233 kHz.
      Ale zpět do současnosti: I když dnes by Rakousko, Německo, Slovensko či Polsko navýšení výkonu z 5kW na 10kW nijak nerušilo, protože žádná sousední země tento kmitočet nevyužívá, nejblíže tento kmitočet 981kHz užívá Itálie pro program RAI 4, výkon: 10kW. Ovšem dle platné dohody tak učinit nelze, rozpisy kmitočtů ŽENEVA 1975 A 1985 to nedovolují. Naše národní kmitočty bez omezení výkonu jsou: AM-DV 270kHz , AM-SV 639kHz , 954kHz , 1233kHz, 1332kHz a 1584kHz. Tady na těchto kmitočtech se nemusíme omezovat a můžeme vysílat jakým koliv výkonem chceme bez omezení, nutno ale ještě dodat, že kmitočet 1584kHz má v užívání Armáda ČR.

      1. Máte úžasné znalosti o rozhlasovém vysílání. Je to opravdu tak, na 981 kHz vysílá vysílač v italském Triestu, což je hodně blízko od našich hranic, takže zvýšení výkonu na tomto kmitočtu pro Radio Český Impuls nelze očekávat. Vysílač v Triestu na tomto kmitočtu vysílá navíc na nosném programu RAI 1 i speciální program – rozšířené zpravodajství a také program ve slovinském jazyce, i když to oficiální přehledy někde ani neuvádí. I dnes stále platí závěry z konferencí z Ženevy WARC ( https://en.wikipedia.org/wiki/World_Administrative_Radio_Conference
        ), někde jsem vícekrát četl, že pokud vysílač definitivně ukončí vysílání na nějakém kmitočtu a do určité doby neobnoví vysílání, tak ztrácí výhradní právo na tento kmitočet. Proto i ČRo měl strach, aby nepřišel o kmitočet 270 kHz (viz článek např. zde: http://www.digizone.cz/clanky/dlouhovlnny-vysilac-topolna-snizi-vyrazne-vykon-v-provozu-bude-jeste-dalsi-tri-roky/. Nevím ale jak to přesně je, protože by to znamenalo, že by se mohlo začít vysílat i na jiných volných kmitočtech. Jinak pro přehled vysílačů AM doporučuji http://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php?area=1&kHz=981

  4. Neda mi to,pridam vzpominku. Kdyz v r.78 najela Topolna na plny vykon, ozvali se rybari v dalekem Murmansku az za polarnim kruhem,jak je tam ta nase Hvezda pekne slyset. Dnes by slyseli jen veliky sum.

  5. Máte pravdu, stanice Hvězda na dlouhé vlně šla po setmění chytnout v celé Evropě, za dobrých příjmových podmínek bylo prokázáno šíření signálu až do Japonska, Severní Ameriky a dokonce i na Madagaskar. Bylo to ale způsobeno také tím, že stanice Hvězda patřila k východnímu bloku a SSSR nepovažoval za nutné tuto stanici rušit. Na kmitočet 272 kHz nebyl nasazen žádný vysokovýkonný vysílač v tzv. první rušící linii v SSSR. Tato linie byla tvořena vysílači vysokého výkonu, které byly rozmístěny v linii podél Evropy na území SSSR a které vysílaly program Radia Moskva nebo Radia Mayak do některého kmitočtu, na kterém vysílal rozhlas ze západní Evropy. Některé nevhodné kmitočty pro vedení SSSR byly zcela zarušeny dokonce i několika vysílači na stejném kmitočtu z více směrů. Takto SSSR rušil prakticky všechny západní kmitočty. Na 272 kHz vysílaly v SSSR jen dva lokální vysílače s velmi nízkým výkonem cca 100 kW a to v Orenburgu a Khabarovsku, takže to na šíření stanice Hvězda nemělo prakticky žádný vliv. Po snížení výkonu na 650 respektive 500 kW šel ČRo 1 v Evropě ještě slyšet, i když se šumem. Nyní po snížení výkonu je slyšet za dobrých podmínek maximálně v Rakousku. Do Itálie ten signál nedoletí, do Chorvatska také ne – jak se tady nahoře rozčiloval Unid. Ale také jemu musím dát za pravdu, byl jsem před lety po snížení výkonu v Chorvatsku, v Pule, kousek od hranic se Slovinskem a nebylo slyšet absolutně nic, dokonce i brzy ráno a večer pouze zvýšený šum. Podle mě je ale hlavní, že vysílač v Topolné stále ještě vysílá, že o tento kmitočet ČRo nepřišel. Navíc si je ČRo dobře vědom toho, že kdyby tento vysílač vypnul, přišel by o velké množství svých posluchačů, především na Zlínsku, kde není schopen pokrýt svým signálem kopcovité území signálem na VKV. Mimochodem, na stanici Hvězda pracoval hudební redaktor a DJ Jiří Vodrážka, je to jen shoda jmen, nebo s ním máte něco společného? ?

  6. Dobry den, dekuji za obsahlou odpoved. Toto jmeno a prijmeni jsem na Hvezde zaslechl take, jde vsak ciste jen o shodu jmen. Bydlim v Nasavrkach a v telefonnim seznamu jsem objevil v kraji dalsi dva jmenovce a to v Pardubicich a ve Chvalaticich. Neni nas sice jako Novaku, ale v ramci republiky by se nas jiste nekolik seslo.

    1. Děkuji za info, celkem by mě zajímalo, jak ti lidé z Hvězdy vlastně dopadli po roce 1989. Vím jen, že dále působil v ČRo hudební redaktor Jan Beneš, který měl s režimem problémy, protože hrál více anglicky znějících písniček, než byla komunistická norma. Směla se hrát jedna anglicky znějící písnička za hodinu a musela být vyvážená skladbou z SSSR, nebo z jiné východoevropské země. Někteří odvážlivci jako například zmíněný Jiří Vodrážka hráli dvě světové písničky za hodinu. Jan Beneš zahrál za hodinu klidně čtyři písničky nevyváženě a aby toho nebylo málo, tak ještě hrál světové hity v instrumentálních verzích, když už tam té angličtiny bylo moc ?

  7. Mate pravdu, v tehdejsi dobe prevazovala hudba sovetske provenience, Pugacevova zajiste prervala Vatikan svym Prosta, prosta, prosta, prosta, mam to v zive pameti. Tato skladba se hrala na Hvezde temer denne. Pisne zapadnich autoru znely spise sporadicky. Na polskem rozhlase vzdy v podvecer davali pulhodinu zapadni hudby a docela odvazne se k veci postavila vychodonemecka stanice Stumme der DDR se svymi dvouhodinovymi porady. I tato stanice dnes jiz neexistuje. Vzpominam take na Hudebni odpoledne na vlnach Svobodne Evropy moderovane Rozinou Pokornou Jadrnou, Karlem Krylem, Honzou Doubou a dalsimi. Vecer po setmeni bylo mozno chytit Radio Lucemburk. V nedeli odpoledne rovnez BBC vysilala hudebni porady na kratkych vlnach. I to je dnes jiz minulosti.

    Z predchozich prispevku jsem se docetl, ze oklesteny signal z Topolne dojde k Praze. Zajimalo by mne
    Jaka je situace na zapad od Prahy a zejmena na Plzensku. Mezi lety 1975 a 1978 kdyz probihala rekonstrukce byla situace obdobna, vykon 42 kW. V Praze to s bidou jeste uslo, ale v Beroune leda tak s radiem na uchu. Rovnez v Liberci byla tehdy hlucha mista. Je_li tomu dnes take tak, udelal Cesky rozhlas diru do sveta. V porovnani s Polskem nebe a dudy!

    1. Je to tak, z východoevropských zemí jsme na tom kromě SSSR, co se týká zahraniční hudby, byli nejhůř. V Maďarsku vysílalo Radio Danobius, které hrálo západní hudbu přes celý den, v NDR Vysílalo navíc i Jugendradio Radio DT64, v Polsku se vysílala na PRW západní hudba na všech programech, na PR1 byl každý den odpoledne Magazin Muziczny Rythm v sobotu s vlastní hitparádou, na PR2 ve večerních hodinách vysílalo Studio Stereo dokonce celé albumy zahraničních interpretů, na PR3 hitparáda v pátek po zprávách v 19 hodin (mimochodem tato hitparáda existuje dodnes ve skoro původní formě, program PR3 má navíc i skoro všechny znělky původní), na PR4 speciální programy pro mládež. V Jugoslávii bylo mnoho stanic vysílající zahraniční hudbu, k nám na Moravu se dostával signál Radia MM2 z Mariboru, v Bulharsku vysílalo Radio Horizont. Naproti tomu se u nás na Moravě dařilo komunistům velice dobře zarušit Svobodnou Evropu na SV, ale Rádio Luxemburg šlo chytnout krásně. Co se týká ČRo 1, ten vysílací diagram je směrován na Prahu, kolem Prahy to chytnout nějak jde, jak psal výše Petr Štědronský ve svém reportu. Když jsem ale byl v létě v Adršpachu, tak tam byl signál na hranici srozumitelnosti a zvýšeného šumu. Poláci vysílají stále výkonem 1000 kW a nehodlají ho omezovat, protože na dlouhou vlnu kladou velký důraz kvůli polákům pracujícím v zahraničí. Je zde vidět bohužel odlišný přístup vedení Polského rádia, než jaký má u nás vedení ČRo. Škoda.

    2. Dobrý večer tak signál z Topolné se k nám nedostane jsem od Karlových Var hold 50KW je málo Poláci jsou slyšet krásně dokud Topolná vysílala s 500KW tak to bylo poslouchatelné v noci jinak ve večerních hodinách se da na středních vlnách naladit jak rádio Dechovka 792KHz Hradec Králové-Stěžery 5KW tak i 1233KHz Praha Zbraslav 10KW tak i Český Impuls 981KHz Líbeznice 10KW tak i Čro2 Liblice 750KW 1332 Domamil 25KW tak i 954 ze Staré Role 20KW:-)

      1. Děkujeme za report. A ani ve večerních hodinách se ten signál do Karlových Varů vůbec nedostane? A co další zahraniční stanice? Např. 234 RTL nebo 1215 Absolut Radio?

  8. Zajimave zjisteni. Jak je možné, že v některých železobetonovych budovach neni mozno prijimat vysilani na dlouhych i střednich vlnach, zatimco FM stanice funguji bezvadně, Setkal jsem se s tímto jevem v hlavní budově nemocnice v Havlíčkově Brodě, kde mi bylo řečeno, že jsou úplně odruseni. Stejná situace panuje i v Tesku v Pardubicích. Ma nekdo podobnou zkušenost? Čekal bych opačný extrém.

  9. U mně doma v Praze na sídlišti Barrandov jdou střední vlny celkem bez problémů, zato dlouhé vlny téměř vůbec – pokud ano, pak jen večer (to je naladitelná polská Jedynka), jinak se objevuje nepřetržité rušení. Signál Radiožurnálu je tu velmi slabý. A ani nevím, zda vůbec by v paneláku šlo toto nějak vylepšit. Přitom lepší příjem je uvnitř budovy, směrem ven rušení převládá. Napadá mě, zda rušení nezpůsobuje například signál některého z mobilních operátorů. Navíc vestavěná feritová anténa tu pro příjem dlouhých vln nestačí. Bohužel, musím souhlasit s panem Berníkem. Přístup vedení Českého rozhlasu v této oblasti je ostudný, protože dlouhovlnný vysílač by měl pokrývat celé území státu, což se neděje. Výkon vysílače 50 kW je zjevně nedostatečný, měl by být aspoň dvojnásobný (tak 100 kW), pak by to zřejmě i v Praze a v jinak zarušených oblastech nějak šlo.

  10. P.S. Samozřejmě, pokud by někdo z Vás měl nápad, jak příjem na dlouhých vlnách vylepšit a jakou mimo přijímač umístěnou druhou anténu byste doporučili, aby se dala použít v paneláku, prosím sem s tím. Děkuji.

  11. Máte pravdu,dlouhé vlny jsou velice náchylné na průmyslové i atmosférické rušení a to při malém výkonu vysílače Topolná je velmi zřetelné.a s narůstající vzdáleností od vysílače ještě sílí. Ale to vedení Českého rozhlasu zřejmě nezajímá, šetří za každou cenu. Výrok pana Pokorného, že Český rozhlas nebude vysílat ani na Slovensko, protože Slováci platí koncesi svému rozhlasu a ne našemu hovoří za vše.V současné době je nejlépe pokryta Morava. Nejste sám mám více informací že je v Praze slabý signál a to je střed republiky. Domnívám se, že v Plzni jsou již bez signálu.I v dnešní době se najdou lidé jejíchž přijímače nejsou vybaveny pásem VKV ( VEF 206 ) a ti to pocítí nejvíce.I my jsme doma měli přijímač pouze s AM rozsahy, ten naštěstí měl zdířku pro externí anténu a v našem případě bylo plně dostačující použití drátu omotaneho kolem vodovodního potrubí.

  12. Děkuji za Váš komentář. Rušení ve městech může být více druhů, nelze poradit nic jiného, než najít v místnosti pro radiopřijímač takovou polohu, při které bude mít požadovaná stanice nejlepší příjem. U mě v paneláku byl nejsilnější příjem vždy u svislého rozvodu topení v místnosti. Ty svislé trubky s horkou vodou, nebo párou, bývají hodně vysoké a dlouhé (ale i střední) vlny se na nich indukují. Rozhlasový přijímač s feritovou anténou tak stačí jen přiblížit k těmto trubkám. Samozřejmě i zde se musí najít vhodná poloha pro nejlepší příjem. Rozhlasový přijímač natáčíme do různých směrů co možná nejblíže u trubek. Chvílemi je i silnější rušení, ale v jiném směru zase vyskočí silnější signál bez rušení. I rušení má svůj směr. Jako malému se mě takhle dařilo odrušit a poslouchat Hlas Ameriky, nebo Radio Luxembourg a další západní stanice. Nejlepší je si k těm tyčím dát malý stoleček a na něj dát do určitého úhlu rozhlasový přijímač. I dnes se to dá použít, když je volné pásmo, můžeme slyšet vzdálené stanice ze zahraničí. Zvláště dobře jdou chytnout stanice z jihu, z Itálie RAi 1, ale můžeme slyšet i soukromá italská rádia s velmi malým malým výkonem, např. 1350 kHz Radio IAM s výkonem 1 kW (večer po vypnutí maďarského vysílače), nebo velmi zajímavé je Radio Studio X na 1584 kHz, které na středních vlnách vysílá dokonce ještě stereo. Více o AM stereo najdete třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/AM_stereo

  13. V posledním týdnu došlo ještě k výraznému zhoršení příjmových podmínek Topolné na Chrudimsku. Kapesní tranzistor jen bručí, slovu není rozumět. I rumunský Brasov je tu lépe slyšet a to je co říct a to jsme od Topolné 150 km vzdáleni vzdušnou čarou.

    1. Děkujeme za postřeh. I v Brně je výrazně horší signál, intenzita magnetického pole je paradoxně ale vyšší – takže výkon vysílače je pravděpodobně stejný, jen zde máme navíc nový velmi silný zdroj rušení, který má jeden ze svých vrcholů právě na kmitočtu 270 kHz. Zatím nevíme, z čeho tento zdroj rušení pochází, ale je opravdu silný, jedná se o silné hrčení a podle mě by se tím mohl zabývat ČTU. Je možné že signál Radiožurnálu přes toto rušení dále už moc daleko neprojde, přece jenom, výkon vysílače 50 kW je opravdu málo. Český rozhlas by se měl inspirovat přístupem například u sousedních maďarů – ti 1. prosince 2017 spustili opravený středovlnný vysílač Solt, který na kmitočtu 540 kHz vysílá výkonem 1680 kW, což je momentálně největší výkon v Evropě. Maďaři mají malé území, stačil by jim mnohem menší výkon, jde jim však o to, aby mohli program poslouchat i maďaři v zahraničí. Více podrobností, včetně fotografií vysílače najdete zde:http://www.radioeins.de/programm/sendungen/medienmagazin/radio_news/beitraege/2016/solt.html

Přidat nový komentář:

28 komentářů u „Posloucháte dlouhé a střední vlny?

  1. V Praze jde poslouchat Radiožurnál na dlouhých vlnách uvnitř pouze v rodinných domcích, kde není éter zarušený. Případně na anténu umístěnou venku. Uvnitř paneláků na feritovou anténu přijímače to nejde. Signál uvnitř paneláků je velmi slabý a občas zarušený, večer se příjem vylepšuje. Současný výkon vysílače je cca. 50 kW se směrováním na západ, někde jsem četl, že při výkonu cca. 80 kW by to už ale zřejmě šlo bez problémů i uvnitř budov. Tady v Praze ale máme celkem slušné pokrytí i signálem DAB+, tak tu dlouhé vlny na sídlištích nemusí nikdo řešit a ani to neřeší. Střední vlny jedou celkem bez problémů.

    1. Děkujeme za komentář. Obávám se, že 80 kW by uvnitř místnosti moc nepomohlo. Ty střední vlny jsou v pohodě proto, protože například výkon vysílače v Liblicích na 639 kHz je 750 kW. Zajímavé ale je, že na středních vlnách velký výkon nechali, dokonce byla dokončena kompletní rekonstrukce vysílače, ale na dlouhých vlnách výkon snížili. Přitom dlouhé vlny se lépe šíří a mají delší dosah, takže podle mého odhadu by stačil jeden vysílač s výkonem cca 300 kW k tomu, aby signálem dostatečně pokryl republiku i v místnostech, samozřejmě za předpokladu kvalitní modulace.

  2. Miluju vysílání na dlouhé vlně zvláště protože to je jediný krystalkou (skoro) a kvalitativně poslouchatelný lokální AM program .

    1. Děkujeme za komentář, také máme rádi vysílání na dlouhé vlně. ČRO však svým přístupem k dlouhé vlně toto vysílání znehodnotil – jak nízkým výkonem, čímž z mezinárodního vysílače udělal pouze lokální vysílač, tak samozřejmě velmi špatnou modulací signálu, což je kapitola sama pro sebe. Příšerný kompresor, nadměrné zvýraznění výšek do červených a kolísání výkonu dle síly modulace způsobilo absolutní znehodnocení vysílaného zvuku, převážně hudby. A kvalitně vysílat na dlouhé vlně se i dnes dá, o tom svědčí například krásná modulace stanic RTL, Europe1, nebo BBC a to i přes to, že i tyto stanice na dlouhých vlnách berou provozovatelé jako doplňkové vysílání, hlavně pro své občany v zahraničí, aby věděli, co se děje doma. Kéž by takový přístup ke svým posluchačům měl i ČRO. ČRO a ČRA by se hlavně měly propadnout hambou za to, jaký zvuk jim leze ven na dlouhé vlně a středních vlnách, protože toto je ostuda. Vypadá to, jako kdyby chtěli dlouhou vlnu znehodnotit schválně, aby ji lidé přestali poslouchat a aby tím měli pádný důvod na ni přestat vysílat. Ve Zlínském kraji, jak se ukazuje, to bez dlouhé vlny naštěstí zatím nejde, protože pokrytí na VKV je mizerné.

  3. Poslouchám střední i dlouhé vlny od dob, kdy jsem si v roce 1962 postavil první krystalku. Dálkový příjem v těchto pásmech je mým koníčkem a vždycky když jsem v zahraničí, tak mám sebou radiopřijímač a zkouším chytat naše stanice. Bohužel většinou nic. Škoda. Noční proud jsem poslouchal před spaním, dnes mi nezbývá než si např. pustit něco na YouTube na smart TV.
    Tak hluboko jsem klesl. Petr

    1. Petře, děkujeme za komentář. Už jsem se smířil s tím, že naše stanice nechytnu, ale před cestou si vždy vytisknu seznam místních stanic na AM a FM. Youtube před spaním zatím poslouchat naštěstí nemusím, i když ČRO neposlouchám, u nás na Moravě chytáme naštěstí rakouský rozhlas. Můžete před spaním také poslouchat naše rádio – http://www.radiosabdigital.cz 😀

  4. Poslouchám hodně SV i DV. Na středních ČRo2, denně na Telegrafii Triumf Bali, úžasný to přístroj…. Na DV 270 kHz je u nás signál slabší, bohužel, kde jsou ty doby, když jsem poslouchal Hvězdu na Sokola-4 v autě na rumunsko – bulharských hranicích.
    Teď na dovolené vozím s sebou taktéž komunikační přijímač, ale na severu Itálie na DV skoro nic, ani večer, ale SV 639 kHz se dá poslouchat.
    Jaká je vlastně aktuální situace na Topolné? Původní vysílač byl demontován?
    Je též velká škoda zrušení vysílání na KV, pokud se nepletu, Rádio Praha už veškerá vysílání ukončilo.

    1. Jardo, děkujeme za komentář. Blahopřeji k provoznímu elektronkovému přijímači Triumf Bali, Staré elektronkové přístroje měly nádherný příjem… Píšete, že je u Vás na DV slabší příjem, ale kde to je? 😀

      Z původního vysílače by měl být zachován koncový stupeň jako národní technická památka, ale bez napájecích a modulačních tranzistorů. které byly demontovány, takže vysílání z něho již není možné. Zdroj informací s reportáží z nového vysílače je zde: http://www.ok2imh.com/view.php?nazevclanku=topolna-nove&cisloclanku=2014120002

      V zahraničí můžeme v současné době poslouchat jen program ČRO 2, na kmitočtu 639 kHz je stále vyzařován velký výkon 750 kW. Slyšet můžeme ale i vysílač 954 kHz Dobrochov, který sice vysílá s výkonem jen 200 kW, ale má na tomto kmitočtu menší rušní a tím i čistější signál. Z dlouhé vlny se opravdu stal jen lokální vykrývač a na běžný rozhlasový přístroj v zahraničí nechytneme nic, s velkou speciální anténou se slabě chytnout dá, to je ale otázka pro profesionální radioamatéry.

      Rádio Praha bylo v Evropě na krátkých vlnách na rozdíl od Slovenského rozhlasu zrušeno, vysílá na krátkých vlnách jen prostřednictvím Radia Miami International. Vysílání rádia Praha ale přebírají některé zahraniční stanice na svých kmitočtech. Podrobný přehled je zde: https://www.radio.cz/cz/static/jak-poslouchat-radio-praha/schema-vysilani-nove#cz

  5. Dobrý den také rád poslouchám aplitudovou modulaci, jak na střední vlně tak i na dlouhé vlně.Čro1 byl u nás na západě poslouchatelný dokud Topolná vysílala s elekronkovým koncovým stupeň dnes již neposlouchatelný bohužel 😔.Dnes se dá poslouchat jen na střeních vlnách a to Čro2 z Liblic a ze Staré Role (Na vysílač vidím😉) tak rádio Dechovka ze Zbraslavi a přes den velmi špatně Český Impuls z Líbeznic😀

  6. Tak se musím opravit Čro1Radoiožurnál (270KHz)je ve večerních hodinách na Dlouhých vlnách slyšel ale velmi špatně strašně zašumněný takže špatně poslouchatelný ještě se dá poslouchat polská Jedynka(225KHz) ,francouzské RMC Info(216KHz),Europe 1(183KHz)a RTL (234KHz)a to je u nás na karlovarsku z dlouhých vln vše 😀 o víkendu kouknu na střední vlny. A jak už to tu několikráte zaznělo máme strašnou modulaci.

    1. Děkujeme za report ze západu. A ty frankofonní stanice jdou u Vás chytnout v jaké kvalitě? I přes den? A 1062 Country nechytnete?
      Škoda, že v Evropě došlo k tak masivnímu vypínání vysílačů AM, jinde ve světě, hlavně v Americe se stále ještě hodně vysílá. Ale i v Asii, nebo Austrálii.
      Ale i tak se toho dá ještě hodně chytnout, stále vysílají angličané, Španělé, Italové, Slovinci, Maďaři a Rumuni. Nejsilnější příjmové okna jsou ovlivněna západem, nebo východem slunce, neboli také podle postupující, nebo ustupující tmy. Když přichází tma od východu, nejsilnější signály přichází nejrychleji z východu. Večer tak dominují stanice z východního směru, nejvíce stanice z Rumunska, které jsou dost silné, např. 1179. Později se objeví další signály, Italové na 900, Slovinci na 648 atd. Západní stanice se objeví později, ale ráno zůstávají slyšet nejdéle, např. Madrid na 585. Z anglických stanic např. 1215, 1089, 909 atd., z afrických stanic pak jde velmi dobře chytnout alžírský kmitočet 531 a zmínit musíme i nejsilnější maďarský vysílač v Evropě na 540, který by jste snad měl chytnout slabě i ve dne…

      Podrobnější přehled vysílačů z celého světa najdete např. zde
      https://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php

      1. Tak ty frankofonní stanice jsou slyšet pouze večer a jsou v dobré kvalitě pěkná modulace ale občas se objeví nějaký ten únik je to hold dálka 😁Tak ještě by mohly vydržet stím vypínáním AM vysílačů aspoň do roku 24 aby rozhlas vysílal 100 let na AMku.

  7. Podle stručné a suché zprávy, kterou nenápadně zveřejnil Český rozhlas na svém webu, se chystá vypnutí veškerého vysílání AM (tj. nejen na dlouhých vlnách, ale i na středních vlnách). Český rozhlas chce vypnout všechny své AM vysílače v lednu 2022, pravděpodobně ihned po novém roce. Zpráva je zde:
    https://digital.rozhlas.cz/cesky-rozhlas-spusti-1-listopadu-vsechny-avizovane-vysilace-multiplexu-cro-dab-8090946

    Ušetřené peníze chce investovat do vysílání DAB. Spuštění nového velkého DAB vysílače v Klatovech slaví úspěch i v zahraničí, více informací zde:
    https://digital.rozhlas.cz/spusteni-novych-vysilacu-multiplexu-cro-dab-vyvolalo-nadsene-reakce-v-nemecku-8099571

    Jaký je Váš názor, dělá Český rozhlas dobře, že se chce zbavit AM vysílání ve prospěch DABu?

  8. Som zo Slovenskaa kúpil som si Sencor SIR 5000WDB a mám o príjem ČRO1 vystarané a v oveľa lepšej kvalite. Mám ale ešte strší prijímač, ktorý má aj DV a SV (a aj KV) a okrem toho FM a tam som to počúval predovšetkých pred znížením výkonu, teraz vzhľadom na výkon preferujem internetové rádio. Keď som ho ešte nemal, tak som počúval ČRO1 zväčša večer, keď ešte bol celkom dobrý signál a aj to len pri okne.

    1. Děkujeme za Váš komentář. Můžu se zeptat, odkud přesně ze Slovenska jste? A jestli nyní po snížení výkonu aspoň večer chytnete ČRO1, případně v jaké kvalitě?

      1. Lokalita je Prešov. Používam bežné multi band rádio FM, SW, MW, LW. A používam obyčajnú zabudovanú feritovú anténu. 270 hrá aj cez deň, ale v paneláku máme často silné rušenie, zväčša večer, teda asi osvetlenie u susedov, možno aj nejaká iná technika, čo cez deň je vypnutá. Rušenie ešte spôsobuje aj výťah. Ale pri slabom rušení je to ako tak zrozumiteľné. Večer to samozrejme ide lepšie, ak to nie je viac zarušené. Neskôr to ide lepšie ako rušenie a potom je to počúvateľné aj napriek rušeniu. Neskoro večer sa navyše rušenie znižuje (asi susedia idú spať) a potom to ide ešte lepšie. 639 ani 954 cez deň nič, ale večer to ide niekedy aj lepšie, nakoľko je to menej zarušené, ako 270. 981 a 792 idú slabšie, ale 792 o niečo lepšie, ako 981. 1062 ide veľmi slabo, nakoľk večer výrazne znižujú výkon. Na chate pri Sabinove to ide dobre aj cez deň, navyše vonku úplne v pohode (270, 639, 954,… len večer). Teda Prešov aj v paneláku zrozumiteľne zachytiteľné aj cez deň. Mám aj nové internetové rádio, nakoľko sa asi vypnutiu AM nevyhneme. Ešte doplním k tej 1071 ČRO Plus, ide lepšie, ako 981, horšie, ako 792. Na záver ešte zoznam:
        CZ
        270 ČRO 1
        639 ČRO 2
        792 Dechovka
        954 ČRO 2
        981 Český impuls
        1071 ČRO Plus
        SK
        702 Devín*
        1098 Devín*
        * len po 18:00, cez deň len národnostné vysielanie
        702 chytám celý deň a asi nelepšie zo všetkých a 1098 ide len večer a o niečo horšie, ako 270.
        PS: hoci mám internetové rádio (a balík mobilných dát od 4ky), tak ani po vypnutí AM pôvodné multi band rádio nepôjde do koša, budem počúvať zahraničné stanice, najmä PL a HU, a tiež RO, kým ešte pôjdu. Mám v pláne aj zostaviť nejaký AM vysielač (2 už mám, ale len s pevnou frekvenciou 10 MHz a 1 MHz, teda niečo lepšie). Ale na CZ stanice asi po novom roku už len internetové rádio, ktoré už našťastie mám. A asi zdá sa, že internetové rádio bude zrejme budúcnosť, lokálne samozrejme DAB…

  9. Ahoj lidi ctu to tady nahodou, a nekdo jak nechyta Rtl na DV apod, doporucuju at si udela ramovku. Jsem od Prahy a mam ji na chate. Bezne denne celodenne muzu poslochat RTL ci Antena Satelor atd rekl bych ve slusne kvalite… Pred par lety prez den i Bulharsko. Nebo R.Rosii na ramovku uplne naplno bez sumu. Krasna modulace samozrejme. Kde jsou ty casy.. (V pripade zajmu mohu napsat vice). Letos jsem na to nemel cas ale minuly rok jsem slysel na DV na Spidolu v noci i to mongolsko vedle BBC 4 (Frq ted uz nevim:). I na Sv mam ramovky asi 3 rozmeru. I 15km od prahy chytam v lete prez den 1098kHz (na Spidolu slabe prez den i bez ramovky poznam madarstinu:). Ted na te Nitre zlepsili hodne modulaci. (Kam se na ni hrabem).
    Jinak k tomu CRo no rikaji ze usetri… No ale nase penize. Zajimalo by me kolik milionu sypou do DVB-T a kolik lidi to na TV posloucha?? Aspon ja neznam nikoho… Rekl bych ze SV posloucha vic lidi. DAB na tom bude asi o kousek lepe… Ikdyz jim to DAB ze Zizkova dobre slape i ve vlaku za Prahu, neni krome tech SV zadny rozsah kde by to slo bez jakekoli anteny poslouchat za pochodu kdekoli zarucene bez vypadku ci ztraty signalu. Ale mozna se uz nepocitam s tim ze lidi budou nadale chodit, natoz jeste poslouchat u toho radio.:). No o hudbe a modulaci psat ani nebudu. CRO2 uz nepoznam hudebne od CRO1 po vetsinu dne… Dost to upada, vse se sjednocuje a je cim dal vic stejne, sedive a splyva… Drive jsem hodne poslouchal odpoledne Interprogram radio Praha na KV (49, 41m). Freqence byla tusim 6050kHz? Specialni italske vysilani s italskou hudbou tusim od 13h, ci od 15h na 49m madarkou svobodku. Lip tam hrali a lip se to chytalo nez ta ceska… Poslouchal tohle nekdo?? 6030 bylo madarsko tusim 100KW a 6075 DW s 500KW. DW slo s mirnym sumem prez den i v Bulharsku zrovna tak 270kHz (Studio 7, stanice Hvezda 🙂 prez den v pohode na autoradio primo v Sarajevu..:). 6085 pak Bayern 1? Pamatuju si to dobre?
    Jinak polaci na byli vzdycky o nekolik kroku pred nama… Co se tyce programu, modulace atd. Tak to bude koukam vzdy, na tom se nic nemeni… Driv jsem tu chytal na 91.5 a na 94.0 polskou trojku. Uz to tady ale vubec nechytam. Nevi nekdo co s tim je..?? Pokud jste docetli az sem muj neucesany projev tak diky a zdravim..:).

    1. Ahoj, mnohokráte děkujeme za příspěvek.
      Také neznám ve svém okolí nikoho, kdo by poslouchal doma DAB, na rozdíl od posluchačů AM. Nedokážu si představit, co budou poslouchat lidi na nejen u Zlína, kde nejde na FM chytnout ČRO. Že by si najednou všichni pořídili DAB? A že by DAB bylo zde lepší, než klasické FM, ještě k tomu s nižším výkonem? Jak to bude vypadat příjem s přijímači DAB v uzavřených místnostech tam, kde není možný klasický FM příjem ani venku ve volném prostou? A další věc je, jak píšete, úniky v příjmu DAB, při pohybu v chůzi, vlaku, nebo v autě se bude poslouchat trhaný signál? Zašumění klasického FM se přežije, ale neustále trhaný signál DAB?
      Ty stanice na krátkých vlnách jsem poslouchal. Přesné kmitočty z mých záznamů by měly být tyto:
      5975 Radio Ropa Info (také na 261 s 50 kW)
      5985 RFE Maďarsko
      5990 RAI Int
      6005 Deutschlandradio Berlin
      6010 VOA Europe (i česky – rušeno z Minsku)
      6015 DW Int a VOA Europe, slovensky ráno
      6025 Maďarsko 1 a Maďarsko Int
      6030 Radio Rossia
      6035 SDR 1 a SDR 3
      6055 Interprogram Rádio Praha
      6060 VOA Europe, slovensky večer v 19h
      6065 SVR 1 a SVR Int (Švédsko)
      6075 DW Deutsch
      6085 Bayern 1
      6090 RTL
      6095 PRW Polsko
      6115 DW Deutsch
      6125 BBC WS a BBC Int
      6130 Radio Moscow Int
      6150 VOA Europe
      6155 ORF Radio Austria Int
      6185 SFB 2 a RB 1 Hansa Welle
      Nejvíce jsem ale poslouchal na 7265 německé SWF3 (nyní SWR3).
      Pásmo 41m ale je i dnes zajímavé, protože zde během dne vysílá řada soukromých hudebních stanic – 6070, 6085, 6150, 6160, 5805, 5840, nebo i pirátské stanice – 6205 a výše v pásmu různě jak co a jak kdy.
      Dobré antény jsou tyto:
      https://swling.com/blog/2019/10/rons-thoughts-on-rfl200-and-q-stick-longwave-antennas/
      vyrábí se ve verzích pro MW i LW. Jaké rámové antény přesně používáte?

      1. Zdravim. Nahodou jsem zavital zase sem a tak budu alespon reagovat na odpoved. Dekuji za upresneni kmitoctu je hezke to videt. V te dobe jsem prijimal pouze na analogova radia jako Orbita2 nebo Sokol 308. Az pozdeji jsem poridil sony ICF 7600G. Ano vzpominam pozdeji na SWF3 na 7265. Radio melo tusim „jen“ 30kW a kdyz jsem byl na dovolene v Recku velice me prekvapilo ze i prez relativne nizky kmitocet tam prez den radio hralo ve stejne intenzite jako v u nas… Co se tyce zruseni Cro na AM ke kteremu ma dojit na konci roku, by me moc zajimalo hlavne kolik stoji sireni toho „radia v televizi“. To myslim neposloucha vubec nikdo a pri dnesnich cenach energii by byl bezny poslech i docela luxus… Mohli za to nechat alespon treba 954kHz ktera je v noci dobre slyset po cele evrope. Co se tyce DAB ikdyz to nechci nijak obhajovat, (ci dokonce brat jako nahradu SV!), tak sam vlastnim sluchatkove Lingo ijoy a pokud bych mel hajit VHF pasmo jako takove, tak opravdu freqence kolem 150-200MHz jsou pro sireni v beznem terenu nejucinejsi i podle tabulek. (Mam za sebou i hodne laboraci a krome LW neni pasmo na ktere bych si „nesahl“ ale to sem nepatri). Ale budu-li srovnavat s klasickym FM tak prez potrebnou sirku pasma je DAB opravdu ucinnejsi nez FM a staci mu vazne i mensi vykon. A 20kW bourak ze Zizkova mi opravdu zajisti na jiz zminovane Lingo doslova prijem bez jedineho vypadku z Prahy az na chatu asi 15km vychodne od Prahy. Na teto kratke vzdalenosti jsem si opravdu pripadal jak kdyz posloucham 639kHz. Hralo to opravdu uplne vsude i na Hl.nadrazi kdyz jsem sel podchodem od metra k nastupistim, ve vlaku a pak az na chatu ke dverim zcela bez vypadku. Zkuzte si i na byt citlivejsim prijmaci pustit klasicke FM ve vlaku. Bez ohledu na vykon se neustale ztraci uplne vsechno. Z toho je patrne i to ze DAB se opravdu do uzavrenych prostor dostane s dostatecnym vykonem celkem vetsinou vsude. Ale pokud jde o sluchatkovy prijimac musim zde zminit jednu podstatnou vec. A to je delka kabelu od sluchatek. Zatimco u klasickeho FM neni delka kabelu od sluchatek zas az tak moc kriticka zde je tomu jiz naopak. Ja jsem si pri primu slabeho signalu tuto delku kabelu od sluchatek „vylaboroval“. A zde uz je opravdu rozdil, ze pri spatne delce kabelu slaby signal vubec nezachytite a naopak, a je to i rozdil ze i silnejsi vysilac Vam bude za chuze drzet nebo se ztracet… Takze rozdil je pri teto vlnove delce uz velice podstatny.
        Co se tyce mych ramovych anten, mam je na chate a jelikoz tam nemam inernet na poslech hudby, tak je casto do dneska vyuzivam. Jelikoz mam rad vsechnu „jizni“ hudbu poslocham bezne napr.1kW radio Zavidovici na 1503kHz, recke a jine. Ramova antena ma mnoho vyhod. Krome velikosti, neprijima na rozdil od dratovych anten tolik prumysloveho ruseni a prijem je tak mnohem cistsi. Dale lze ruseni na tom samem ci vedlejsim kmitoctu vetsinou uspesne odsmerovat coz z velkou antenou bezne nelze. Ramove anteny ktere mam se vsechny daji bez problemu prenaset treba na zahradu ale rozmery si uz nepamatuji a pokud by byl zajem, tak az v lete pojedu na chatu mohu je premerit. Zvlaste rozmer ramovky na DV by se nekomu, kdo by si s tim chtel pohrat, mohl docela hodit. S prvnim pokusem vyrobit tuto antenu jsem totiz nebyl moc spokojen, protoze jsem zvykly ze SV ze ramovka opravdu „tahne“. Zvetsil jsem tedy jeji prumer asi o 1/5 – 1/4 tusim a dojem se ihned dostavil zcela opacny. S vykonem jsem byl maximalne uz spokojeny a tak jsem ji v tomto stavu uz nechal a pouzivam uspesne dodnes. Krome teto (kdyz vynecham jednu „kapesni“ ktera je vhodna hlavne na piraty na hornim konci SV) mam jeste dve velikosti na SV. Pak mam jeste jednu (tez „kapesniho rozmeru“) s par zavity ktera je vhodna na nizsi pasma KV a velmi dobre s ni prijmam stanice napr.v „tropickem pasmu“ 60m a prave velmi ciste s ni lze prijimat piraty jak v pasmu 75 tak i 49m. Prave bez tech klasickych sumu v techto nizsich pasmech. (Chodi az do 31m). K prijimu se pak samozrejme musi pouzit napr. jiz zminena Orbita2 (rusky) Qartz ci Sokol 308, proste prijimace ktere maji pro KV fa. (Z vazebnim zavitem pro prime pripojeni jsem se zatim nikdy nezabyval). Osobne ale nejradeji pouzivam rucku Kenwood TH – F7 protoze je nejcitlivejsi. Ale vestavena fa je opravdu vhodna pouze na vazbu s ramovou antenou. Na LW bez ramovky nechytne nic, na SV a KV do 31m je tam alespon pro srandu kralikum 🙂 …

        1. Dekuji za komentar.
          Je to napsano naprosto presne.
          1. V prvni rade meli zrusit vysilani CRO pres digtalni televizi na MUX 21. Nikdo to neposloucha a opravdu by me zajimalo, kolik tato sranda stoji – asi bychom se nestacili divit… Odhadem by za tu cenu minimalne jeden az dva kmitocety AM mohli klidne nechat. V zahranici se obzvlaste hodi ten kmitocet 954 kHz, ten je slyset opravdu vsude.

          2. U tech radii DAB strasne zalezi na sladeni antenniho vstupu. U radii, ktere pouzivaji jako antenu drat od sluchatek, je spravna delka sluchatkoveho kabelu rozhodujici pro spravny prijem. U vetsiny dodavanych prijimacu neni delka kabelu sluchatek sladena a prijem tak drhne, malo kdo si tak jak Vy umi upravit delku kabelu u sluchatek. To je ale problem i pro analogova radia FM, ktera pouzivaji kabel od sluchatek jako antenu pro prijem. Plati to i pro mobily, ktere maji prijimac FM a jako antenu pouzivaji sluchatkovy kabel.

          3. Radio SWF 3 i kdyz s tak slabym vykonem /mam poznamku s vykonem pouze 20kW, ale dnes jiz tezko rict, jak to opravdu bylo/ hralo dobre po cele Evrope a celkem by me zajimalo, jak to meli vyreseno s antenou a s modulaci, protoze signal byl nekdy lepsi a cistejsi, nez podstatne silnejsi stanice. Chytnout slo i na mensi rozhlasove prijimace, nejdrive jsem pouzival polske Annia, pozdeji take ICF 7600G, ktere je naprosto neznicitelne.

          4. Ty rozmery ramovych anten, pocty zavitu pro jednotliva pasma AM a pripadne dalsi podrobnosti by me celkem zajimaly, pokud bych Vas mohl poprosit o detaily. Nikdy jsem ramove anteny nepouzival, vzdy jen pridavne feritove anteny, ktere take nejsou spatne, ale jak pisete, chytaji hodne ruseni, ktereho je cim dal tim vic…

          1. Zdravim diky za reakci.
            1. Ano je to videt i na mnohych videich lidi z cele Evropy kteri se zabyvaji touto tematikou a mohu potvrdit i osobne, nedavno (asi pred 2ma lety) az na jihu Bulharska, jen na maly sluchatkovy Panasonic a jen vnitrni fa hrala 954kHz naprosto s prehledem kazdy vecer. Dovolim si tvrdit ze signal byl temer na podobne urovni jako zde slysime bezne RAI na 900kHz. Frekvence 639kHz, diky pouzitemu typu anteny, jen slabe. Ale to uz nas dnes trapit nemusi… Vcera jsem pred pulnoci pustil Selgu 404 na 639 kHz a poslouchal to. Ani se po tech desetiletich s posluchaci nijak nerozloucili… Vypnuli to jak obvykle. Tentokrat uz bohuzel naposledy… (Jen pro zajimavost, slysel jsem na jihu Bulharska i Cesky Impuls na 981kHz ale signal byl jen velmi slaby ale slo vetsinou poznat co se hraje za pisnicku. Naopak tam zase buracely stanice z Iranu).

            2. Tomu verim. Jenze ten uz si jako u starsich radii sam nesladite abyste z nej vytahnul maximum… Jedine asi koupit jiny prijimac. Jenze u nas to neni tolik rozbehnute, tak alespon ja o nejakych srovnavacich testech DAB prijimacu nevim. A jsem moc zvedavy jestli se to tady vubec nekdy rozbehne jako treba v Nemecku, Anglii aj… I kdyby byl zajem, tak je tu predevsim s tim spojena silna birokracie a papirovani, takze vsechno trva neumerne dlouho… Jenze zajem lidi taky neni. A vzhledem k soucasne nabidce se ani nedivim. Jen vzpominam na slibne zacatky, kdy tam vysilalo nekolik italskych stanic zanrove odlisnych… LIngo jsem tedy bral sebou kam to slo. Vyvoj se timto smerem ale dal bohuzel neubiral, takze ted lezi zatim jen ve skrini. K Cemu mi tam ted je E2 a podobne kdyz to neposloucham ani na FM? Ano obcas si pustim Signal radio, ktere nedavno zmenilo format a hraje jen 80ky. Ale to v DAB zase neni… A pokud by tam melo byt s mizivym pokrytim (jen pro Prahu) a s kvalitou max. 64 kbit/s, tak ani nevidim duvod proc by tam melo byt. Taky jsem obcas poslouchal i Oldies radio. Jenze to zase asi pred rokem z FM zmizelo uplne. Zrusily jedine radio tohoto formatu v Cechach…. Za to tam mame ted 3 Rockova. (Beat, Heyradio a tedy cerstve Rock radio). At zije pestrost vyberu! K tomu dodavat neni asi co… A o kvalite DAB, tedy datovych tocich nekterych stanic ve srovnani s FM se nema cenu ani rozepisovat… Myslel jsem ze tato technologie me prinese predevsim zanrove pestrejsi nabidku, pokryti i kvalitu. (Tedy jak kdysi slibovali). Realita je ale dnes takova, ze kvalita je horsi v lepsim pripade stejna jako na FM, stanice zatim stejne jako na FM a pokryti horsi. Na tohle asi moc lidi nenalakaj. Alespon za me, ja to moc do budoucna na prekotny vyvoj nevidim ale rad se spletu… Samozrejme uvedene technicke vytky neplati pro mux Cro. Tam si ale zase nevyberu zanrove protoze cesky rozhlas dnes uz zdaleka neplni funkci kterou ma a snazi se spis konkurovat soukromym stanicim. A hudba na Cro1 a dnes uz bohuzel i na Cro2 je toho dukazem. Je to uz minimalne 11-13 let co alespon ve 4hodiny rano bezel na Vltave porad, ktery predstavoval narodni hudbu ruznych statu sveta a zustaval jsem casto kuli tomu vzhuru abych to slysel, kdyz uz zvolili takto atraktivni cas. Jednoho dne prestali porad vubec davat a najednou ho zkratka zrusili. Podobny porad jsem poslouchal i na Sro v normalnim case vecer, kdyz jeste vysilal i se svymi regionalnimi stanicemi na SV, jmenoval se Mosty. Nebo nas krasnej folkor? Dnes si mlady lidi mysli ze je to dechovka a vubec vetsinou nevedi ani co to je… Drive ale takove porady byly! Ikdyz malo ale byli a pravidelne. Tohle se ale v jinych statech nedeje. Alespon co mam zkusenosti prave z jihem tak napr. zeme byv Jugoslavie, Bulharsko nebo Recko ale treba i Nemecko, Rakousko ci Svycarsko tam se podobne porady vysilaji a jejich folklor bezne a pravidelne na statnich okruzich hraje, maji tam i stanice zrizene prave pouze k tomuto ucelu. A v jiznich statech nejen na statnich vysilacich… U nas cesky rozhlas svoji funkci zkratka neplni a jeho hlavni stanice se honi jen za poslechovosti a kde usetrit a podobne porady u nas uz nejsou a to je proste spatne. (A do politiky ci nejake vyvazenosti to uz se vubec poustet nebudu).
            Jen pro zajimavost, nekdy v listopadu jsem v Bohnicich v 7 patre zachytil na dvou mistech v byte MUX Bayernu. Az jsem se nestacil divit. Slo to cele odpoledne. Dalsi den a ani ten nasledujici uz jsem ale signal nezachytil. Tedy i zde je pasmo „postizeno“ obcas nejakymi zrejme tropo podminkami… A nemusim jiste ani dodavat ze stanice ktera se vyhradne venuje pouze nemeckemu folkloru tam je zrovna tak jako Schlager radio… Sam jsem drive casto na zahrade poslouchal Bayern1 kdyz jeste vysilal na 801kHz jen na ramovou antenu a obycejnou Selgu temer v HI-FI kvalite cely den. Na radio nebylo treba cely den sahnout a od 13hodin oblibeny porad Bayern cafe..:). Hrala se hlavne nemecka a starsi americka hudba ale i jina, ktera se u nas neobjevovala a ani dnes se nikde u nas nehraje. Netreba jiste ani dodavat ze stanice si dodnes udrzuje svuj format (a nemeni ho jako napr.Cro2) jen bohuzel uz nevysila na SV. Ikdyz jsem cetl asi pred dvema, tremi lety, ze si to vzali pod kridla nejaci amateri a vysila se to tam dodnes. Ovsem jen uz pro blizke okoli nejakym mini vykonem…

            3. Souhlasim SWF 3 hralo opravdu dobre i na prijimace ktere mely pro KV jen fa. Na chate mam i stare WRTH snad z roku 92 nebo 94..? Tak tam to urcite bude..:). Jj sohlasim neznicitelne ICF 7600G, na to jsem to vetsinou take poslouchal. Hralo to kdykoli to clovek naladil. Byla to takova jistota kdyz nikde nic slusnyho nehrali…

            4. Ano to neni problem. Jen budete muset vydrzet, do Prahy se vzdy vracim nekdy rijen, listopad. Podle prace a podle pocasi… Internet tam nemam. Bez hudby byt nedokazu ale bez internetu ano. Diky ramovym antenam :o):o):o). Ja jsem sice pridavne feritove anteny nikdy nezkousel ale obavam se ze ten vykon ve srovnani s ramovkou bude nekde uplne jinde. Schvalne mi o tom pak muzete napsat, pokud nejakou sestrojite jestli byl muj odhad spravny… Moje ramovky jsou do ctverce (navinuty na dreveny kriz) a krome LW anteny maji zakladnu na spicce. Pokud bude ramovka stat jednou celou stranou na zdanlive nevodive podlozce, tak i ta ji dokaze nepatrne rozladit ale opravdu jen mirne… Spocitat zavity na LW antene bude asi masakr..:). Ale zas snad ne az takovy. Je vinuta ze zvonkoveho dratu. Jednou kamarad nasel jeste kdysi v popelnici pred telefoni ustrednou velmi dlouhy kabel ktery obsahoval spoustu techto vodicu ruzne barvy. Ty jsem pouzil k vinuti DV anteny. Antena je tedy takovy kanarek. Cast vinuti je bila, cast modra, cervena, hneda a opet bila, takze diky tomu to pocitani bude zrejme proveditelne..:).

          2. Mnohokráte děkujeme za obsáhlý komentář a těšíme se na podrobnosti o stavbě rámových antén.

  10. Lokalita je Prešov. Používam bežné multi band rádio FM, SW, MW, LW. A používam obyčajnú zabudovanú feritovú anténu. 270 hrá aj cez deň, ale v paneláku máme často silné rušenie, zväčša večer, teda asi osvetlenie u susedov, možno aj nejaká iná technika, čo cez deň je vypnutá. Rušenie ešte spôsobuje aj výťah. Ale pri slabom rušení je to ako tak zrozumiteľné. Večer to samozrejme ide lepšie, ak to nie je viac zarušené. Neskôr to ide lepšie ako rušenie a potom je to počúvateľné aj napriek rušeniu. Neskoro večer sa navyše rušenie znižuje (asi susedia idú spať) a potom to ide ešte lepšie. 639 ani 954 cez deň nič, ale večer to ide niekedy aj lepšie, nakoľko je to menej zarušené, ako 270. 981 a 792 idú slabšie, ale 792 o niečo lepšie, ako 981. 1062 ide veľmi slabo, nakoľk večer výrazne znižujú výkon. Na chate pri Sabinove to ide dobre aj cez deň, navyše vonku úplne v pohode (270, 639, 954,… len večer). Teda Prešov aj v paneláku zrozumiteľne zachytiteľné aj cez deň. Mám aj nové internetové rádio, nakoľko sa asi vypnutiu AM nevyhneme. Ešte doplním k tej 1071 ČRO Plus, ide lepšie, ako 981, horšie, ako 792. Na záver ešte zoznam:
    CZ
    270 ČRO 1
    639 ČRO 2
    792 Dechovka
    954 ČRO 2
    981 Český impuls
    1071 ČRO Plus
    SK
    702 Devín*
    1098 Devín*
    * len po 18:00, cez deň len národnostné vysielanie
    702 chytám celý deň a asi nelepšie zo všetkých a 1098 ide len večer a o niečo horšie, ako 270.
    PS: hoci mám internetové rádio (a balík mobilných dát od 4ky), tak ani po vypnutí AM pôvodné multi band rádio nepôjde do koša, budem počúvať zahraničné stanice, najmä PL a HU, a tiež RO, kým ešte pôjdu. Mám v pláne aj zostaviť nejaký AM vysielač (2 už mám, ale len s pevnou frekvenciou 10 MHz a 1 MHz, teda niečo lepšie). Ale na CZ stanice asi po novom roku už len internetové rádio, ktoré už našťastie mám. A asi zdá sa, že internetové rádio bude zrejme budúcnosť, lokálne samozrejme DAB…

    1. Sorry za duplicitný komentár, ale chcel som to dať, ako odpoveď, a hodilo to sem. Tak som to ešte skopíroval a hodil ako odpoveď, kde som pôvodne chcel.

  11. Inak dnes mi hrá dvojka lepšie na 954 než na 639. Obvykle je ale 639 lepšia. Radiožurnál OK počas celého dňa. Minule som išiel autom po východnom Slovensku – Prešov -> Stará Ľubovňa a signál na Radiožurnál bol počas cesty cez deň OK. Cestou naspäť večer som počúval Dvojku a tiež išla OK, ale mala menšie výkyvy signálu a navyše bol večer. Sem tam som prepol na Radiožurnál a večer boli nejaké výkyvy aj tam.

  12. Pingback:Ještě jeden den a skončí éra dlouhých a středních vln, alespoň v případě Českého rozhlasu – Mini Gramorevue

  13. Tak je to tu Čro ukončil vysílání na Středních a Dlouhých vlnách 😩😟😥 středovlnný vysílač Karlovy Vary-Stará Role už vteřinu po půlnoci mlčel 😢

Napsat komentář: Lukáš AM FM DAB Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.