Dálkový příjem televize a rozhlasu

Základní pojmy o DX

DX – navazování spojení na co největší vzdálenosti (DX = “Distance X”, tj. neznámá, velká vzdálenost).

DX Sport – nejkvalitnější příjem vzdálených vysílačů a tím pádem i nejlepší navázání spojení je na vyvýšených místech, na kopcích, horách atd. Pokud u navazování spojení překonáváme větší výškové rozdíly, mluvíme již o DX sportu. Populární jsou i celodenní expedice na vrchol hory za účelem navazování spojení.

DX Card – slouží k oficiálnímu potvrzení spojení. Na kartu napíšeme naši lokalizaci, datum, čas, sledovanou stanici, její kmitočet a odešleme. Protistanice zase zašle potvrzení příjmu na své kartě. Dříve bylo potvrzování příjmu písemná poštovní záležitost, nyní se potvrzování spojení dělá již přes internet.

DX List – Jedná se o seznam navázaných a potvrzených spojení.

Teorie šíření signálu

Šíření elektromagnetického vlnění je ovlivněno okamžitým počasím a aktuálním stavem ionosféry.
Signály vysílačú se za určitých podmínek na ruzných kmitoctech odrážejí od jednotlivých vrstev ionsoféry a tak je možné navázat spojení na dlouhé vzdálenosti. Ionosferické vrstvy se nachází ve výšce 60 – 500 km nad zemským povrchem. Volné elektrony zde vznikají ionizací slunecním zárením, zanikají rekombinací.

Velkou vzdáleností se na kmitočtech krátkých vln (do 30 MHz) rozumí více než 3.000 km (obecněji jiný světadíl). Navazování spojení v tomto pásmu není ničím neobvyklým a je celkem snadné, pokud máme kvaltní vybavení.

Složitější je již navazování spojení v pásmu velmi krátkých vln, velkou vzdáleností se v tomto pásmu VKV (nad 30 MHz) rozumí vzdálenost více než 1.000 km.

Více o teorii šíření, o ionosféře, jejich vrstvách a druzích odrazů signálů najdete zde

Sporadická vrstva Es

Tato vrstva má největší vliv na šíření signálu v pásmu VKV na dlouhé vzdálenosti. Tvorba Es je způsobena intenzivní ionizací spodních vrstev E a nejvyšších částí vrstvy F2. K ionizaci dochází za zvýšené sluneční činnosti (silnější bývá během vrcholu 11. letého slunečního cyklu, během slunečních skvrn, proturbulencemi, během bouřek atp.). Není zcela souvislá, lze si ji představit jako tzv. mraky, které se pohybují ve spodních vrstvách ionosféry, ve spodní části vrstvy E, kde se vyskytují jako osamělé útvary s různě velkou plochou a pohybují se obvykle ve směru od váchodu na západ rychlostí kolem 300 km/h.

Výskyt Es je častější v jarních a letních měsících roku, v zimních měsících lze pozorovat aktivitu Es spíše vyjímečně. Z pohledu denní doby Es, lze pozorovat největší aktivitu v době od 11 do 14 hodin, v hodinách večerních nastává maximum kolem 18 – 20 hodiny.
Maximální délka skoku (vzdálenosti mezi stanicemi) je při odrazu od spodní vrstvy E zhruba od 200 až do 3000 km. Je to dáno tím, že Es je relativně nízko nad zemí. Při odrazu ve vyjímečném případě od horní vrstvy části F2 bývá okolo 8000 km.

Přijímat odrazem od vrstvy Es tedy můžeme všechny signály v pásmu VKV, včetně rozhlasu FM a televizního vysílání v pásmu VHF 1 – 3

Rozdělení televizních kanálů pro vysílání v jednotlivých částech světa najdeme zde

Podrobné informace o využití pásma VHF máme zde

Rozdělení celého rádiového pásma najdeme zde

Měření aktuálního stavu ionosféry provádíme ionosondami, které pracují na principu radaru. který zaznamenává odrazy svého signálu od ionosféry. Výstupem z měření je tzv ionogram. Na osách ionogramu je (dole) kmitočet a (vlevo) výška odrazu. Výzkum ionosféry je důležitý pro komunikaci na krátkých vlnách (vojáci a radioamatéři), družicová komunikace (signál musí projít ionosféru), pro navigaci GPS (ionosferická refrakce je největší přirozenou chybou systému GPS).

MUF = Nejvyšší použitelný kmitočet, který lze ještě použít pro spojení mezi dvěma stanicemi pomocí odrazu od ionosféry. MUF je pro bližší stanice nižší, než MUF pro spojení vzdálenějších stanic. Poměr mezi nejvyšším použitelným kmitočtem a kritickým kmitočtem se nazývá faktor nejvyššího použitelného kmitočtu MUFF.

Aktuální data z ionosondy v Průhonicích naleznete zde

Aktuálnní údaje o výskytu vrstvy Es a MUF najdete například tady

Aktuální mapa šíření VHF v celém světě je zde

Sezónní měření Es a MUF najdete zde

Předpovědi šíření signálů a souhrn všech aktuálních údajů najdete zde

Šíření TV signálu v pásmu VHF 1

V minulých časech se v Evropě těšila velké pozornosti možnost dálkového příjmu analogové televize ve spodním pásmu VHF, tj. na kanálech 1 – 4. Kmitočty na těchto prvních kanálech se ale lišily v závislosti na vysílané normě.

Při přechodu na digitální televizní vysílání se toto pásmo v Evropě již postupně vypázdňuje, televizní stanice přechází pouze do pásma UHF a uvolněné pásmo VHF má sloužit dalším službám, například digitálnímu rozhlasu a službám.

Celosvětový plán přechodu z analogového na digitální vysílání naleznete zde

Nicméně v pásmu VHF stále vysílá dost stanic, jejichž odrazy můžeme s lepší výbavou sledovat. V USA digitální televize vysílá i v pásmu  VHF I. – III. a toto pásmo TV stanice opouštět nechtějí, ukazuje se totiž, že digitální vysílání má v pásmu UHF s menšímy výkony problémy ve velkých městech s hustou mrakodrapovou zástavbou.

Hlavní světové analogové TV stanice, které ještě vysílají v pásmu VHF I. najdeme zde

Přehled evropských analogových TV stanic, které vysílají v pásmu VHF III. najdeme zde

Přehled vysílačů v jednotlivých pásmech a kompletní archív TV stanic ze Severní Ameriky je zde

FM a AM list – kompletní přehledy rozhlasových stanic najdete zde

TV DX Fórum – německé diskusní fórum o dálkovém přímu TV a rozhlasu je zde

TV DX Fórum – maďarské diskusní fórum o dálkovém příjmu TV v pásmu VHF I. je zde

Rozcestník – odkazy na celosvětové internetové stránky věnující se příjmu na VKV jsou zde

Moje nejdelší potvrzené spojení

TV odrazem od Es

NRK TV1, Norge, Bremanger – 1575 km
NRK TV1, Norge, Melhus – 1610 km
NRK TV1, Norge, Hemnes – 1900 km
NRK TV1, Norge, Kongsberg – 1245 km
NRK TV1, Norge, Bagn – 1365 km
SVT 1, Sverige, Horby – 765 km
SVT 1, Sverige, Orebro – 1120 km
YLE 1, Finland, Tervola – 1930 km
YLE 1, Finland, Taivalkoski – 1940 km
TVE 1, Espaňa, Madrid, Navacerrada – 1865 km
TVE 1, Espaňa, Zaragoza, La Muela – 1615 km
TVE 1, Espaňa, Barcelona, Tibidabo – 1420 km
TVE 1, Espaňa, La Coruña, Santiago – 2050 km
TVE 1, Espaňa, Sevilla, Valencina – 2240 km
RAI-1, Italy, Sicílie, Monte Cammarata – 1310 km
RAI-1, Italy, Bari, Monte Caccia – 900 km
RT kanal 1, Rusko, Moskva, Ostankino – 1590 km
RT kanal 1, Rusko, Rostov na Donu – 1720 km
RT kanal 1, Rusko, Sant Peterburg – 1485 km
RT kanal 1, Rusko, Voronezh – 1615 km
RT kanal 1, Rusko, Jaroslavl – 1790 km

Video z příjmu TV

DR TV 1, Denmark, Kobenhavn – 770 km (VHF I, E4. odraz od Es)
NRK TV1, Norge, Bremanger – 1575 km (VHF I, E4. odraz od Es)
RAI, Italy, Torino ??? (UHF, odraz Tropo)
STV 2, Slovensko, Velká Javorina – 90 km, (UHF K39 přímý signál)
ČTV 1, ČR, Brno (přímý signál, archivní Monoscop)
ČTV 2, ČR, Brno (přímý signál, archivní Monoscop)

Příjem rozhlasu AM (přímý signál)

HBS, USA, Boston, Massachusetts (Herald Broadcasting Syndikate) – 6450 km
WEWN. USA, Birmingham, Alabama (Worldwide Catholic Radio) – 8120 km
WHRI, USA, Noblesville, Indiana (Lesea Broadcasting) – 7540 km
WYFR, USA, Okeechobee, Florida (Family Radio) – 8255 km
RCI, Canada, Montreal (Radio Canada International) – 6380 km

Příjem rozhlasu FM (přímý signál)

Rádio Maribor (MM2), Slovinsko, Maribor – 300 km
Radio Danubius a MR, Magyar, Budapeszt – 270 km
Rádio B3, Deutschland, Brotjacklriegel – 250 km
Rádio Katowice a PRW3, Poland, Katowice – 200 km
Rádio Wroclaw a PRW3, Poland, Wroclaw – 135 km

Nejdelší navázané spojení CB (přímé spojení výkonem 4 W v pásmu 27 MHz)

Bratislava, Kamzík – 120 km
Praděd – 105 km
Velká Javorina – 90 km

 

3 komentáře u „Dálkový příjem televize a rozhlasu

  1. Prosím o pomoc pri vysvetlení rušivého javu pri diaľkovom príjme ČT-MUX DVB-T2 26.kanál na Záhorí pri Bratislave. V mieste príjmu je superponovaný signál z vysielačov Mikulov-Děvín a Brno-Kojál (pomer ich štvorcov vzdialeností od prijímača je 2.8, pomer výkonov vysielačov je 4, uhol dopadajúcich lúčov 15,5°). Pomocou dvojice triplex-antén interfgerenčne eliminujem signál jedného z vysielačov. Keďže Kojál je už blízko hranice terestriálnej viditeľnosti, antény smerujem na bližší Děvín (75km) a eliminujem Kojál. V zime aj na jar bol príjem OK, môj TVP Sony indikoval úroveň 100% a kvalitu v intervale 80%-100%. V máji sa na susednom pozemku zalistnili a povyrástli 2 tople tak, že t.č. už čiastočne zasahujú do signálovej cesty. (Ich orezanie bude možné až po 31.8., podobne zasahujú do smerov Děvín aj Kojál.) Indikátor sily poľa mi t.č. za dňa ukazuje 100%, indikátor kvality dosť kolíše okolu priemeru 50-60%. Od začiatku júna sa kvalita príjmu vždy po 20.hodine letného času zhoršuje až na 0% (detekcia obrazu sa napokon vždy rozpadne). Predpokladám tu negatívnu súhru 2 faktorov: útlm užitoč. signálu spôsobený topoľom a primiešanie tretieho signálu vo večerných hodinách. Vysielač Jihlava-Javořice 26.k. leží za hranicou terestriálnej viditeľnosti, jeho lúč nie je zatienený topľmi a do antén dopadá pod iným (väčším) uhlom ako 15.5° . Okolo polnoci sa mi ČT príjem vždy obnoví. Predpokladám, že večerné rušenie príjmu môže byť spôsobené vplyvom tzv. “ducting” vlnovodnou funkciou troposféry od tretieho (neželaného) vysielača na zhodnej frekvencii. Avšak prečo len v lete a vždy po západe slnka? Nastáva tu pravidelne teplotná inverzia teploty vzduchu, alebo sa jedná o “ducting” vplyvom zionizobanej vrstvy atmosféry? Viete prosím tento jav fyzikálne vysvetliť? Keďže DVB-T2 prijímam diaľkovo prvý rok, kladiem si otázku, či sa rovnaká situácia bude opakovať aj po orezaní topoľov na budúci rok v lete?

    1. Dobrý den, omlouvám se za opožděnou odpověď. Na Váš problém není jednoduchá a jednoznačná odpověď, příčin může být i několik naráz, navíc neznám Vaši přesnou polohu ani seznání okolního terénu, takže zde uvedu nejčastější problémy, které řešíme v Brně s příjmem ORF na K24.

      Nekvalitní levná anténa se slabým ziskem, nebo anténa, která není zcela přesně nasměrovaná na vysílač (velmi důležité), nebo anténa, která má v diagramu výrazné postranní laloky, které umožují i příjem z jiných směrů je nejčastější chyba. Všeobecně antény Triplex nejsou vhodné pro opravdu dálkový příjem DX, zvláště. I když reklamní letáky říkají opak, jde o vzhledový marketingový efekt na lidi, protože obyčejná a účinnější dlouhá colorka a úzce směrová anténa již dnes není v módě. Jde hlavně o to, že při horizontálním nasměrování bere prostřední ráhno žádaný signál, spodní ráhno je ale nasměrováno dolů do průmyslového rušení (tím pádem kdejaké lupnutí a prasknutí bude zesíleno) a vrchní ráhno zase bere nežádoucí odrazy z ionosféry. A vertikální nastavení… to jen dokazuje, jak je celá anténa pro DX příjem nevhodná, protože bere signál hned ze tří směrů naráz.

      Stromy – takový případ také máme, lidé mohou sledovat ORF jen v ročním období bez listů lip, které stojí v cestě. Přitom o dvě patra výše v domě tento problém není. Pokud to jde, větve stromů zkrátit.

      Zajímavost je u známých – mohou přijímat ORF jen když nejsou doma sousedi ve vedlejším baráku. Přijedou z práce sousedi, signál zmizne. A v okamžiku, kdy sousedé jdou spát a v baráku se zhasne, cca kolem půlnoci, signál naskočí. U jiných lidí signál smázne, když je zrovna v provozu výtah. Zdroje rušení v místě příjmu mohou být různorodé. Váš signál může být zarušen rušením, které je ve vaší blízkosti a které se kumuluje právě ve večerních hodinách.

      Inverze může dálkovému signálu pomoct, ale i uškodit. Pokud není jiný nežádoucí signál, který inverze zesiluje, je inverze pro dálkový příjem žádoucí. Ale pokud inverze zesílí i další nežádoucí signály, požadovaný signál zruší. Nám ORF na K24 během silných inverzí v některých lokalitách zaruší Budapešť, která také vysílá na K24 a je z podobného směru.

      Pokud nejsou zvláštní podmínky příjmu, nejsilnější signál z hlediska šíření signálu přichází se západem slunce a je v první polovině noci. Pak opravdu můžete chytat signál z Jihlavy. U nás jsme měli podobnou věc, kdy K24 rušil ve večerních hodinách signál přechodného multiplexu DVBT2, i když byl dokonce z opačného směru. Po dokončení přechodu na DVBT2 a vypnutí přechodových multiplexů příjem ORF již není večer takto rušen.

      Signál ORF je mazán v blízkém okolí jakýchkoliv silných vysílačů – rádio, televize, mobil… Ale i radioamatérských vysílačů, pokud radioamatér vysílá, signál v těsné blízkosti smázne svým magnetickým polem a křížovou modulací.

      Nejbližší vysílač nemusí být nejvhodnější pro příjem. Přestože mezi Brnem a Vídní je na K24 ještě vysílač Poysdorf, chytáme v Brně výhradně Kahlenberg z Vídně, který je sice vzdálenější, ale má mnohem silnější a lépe směrovaný výkon. Poysdorf jde krásně přijímat v pohraničí u Mikulova a Znojma, ale do Brna nedosáhne. Výkonově a směrovostí je situace Poysdorf/Kahlenberg pro Vás podobná jako Brno/Mikulov. Zkoušel jste to obráceně? Nastavit příjmovou anténu na 26 Kojál (anténa ale musí být nasměrovaná zcela přesně) a druhou anténu pro eliminaci K26 Mikulov – zároveň tím eliminujete i směr z Jihlavy. Pokud to nepomůže, bude asi nutné vyměnit ty antény Triplex. Ale pozor, pokud v cestě stojí silné průmyslové rušení, tak Vám výměna antén nepomůže.

      Testy antén najdete např. https://www.televizniweb.cz/2020/01/srovnavaci-test-anten-jaky-je-prinos-novych

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *