Základní pojmy o DX sport
DX – navazování spojení na co největší vzdálenosti (DX = „Distance X“, tj. neznámá, velká vzdálenost).
DX Sport – nejkvalitnější příjem vzdálených vysílačů a tím pádem i nejlepší navázání spojení je na vyvýšených místech, na kopcích, horách atd. Pokud u navazování spojení překonáváme větší výškové rozdíly, mluvíme již o DX sportu. Populární jsou i celodenní expedice na vrchol hory za účelem navazování spojení.
DX Card – slouží k oficiálnímu potvrzení spojení. Na kartu napíšeme naši lokalizaci, datum, čas, sledovanou stanici, její kmitočet a odešleme. Protistanice zase zašle potvrzení příjmu na své kartě. Dříve bylo potvrzování příjmu písemná poštovní záležitost, nyní se potvrzování spojení dělá již přes internet.
DX List – Jedná se o seznam navázaných a potvrzených spojení.
Teorie šíření signálu
Šíření elektromagnetického vlnění je ovlivněno okamžitým počasím a aktuálním stavem ionosféry.
Signály vysílačú se za určitých podmínek na ruzných kmitoctech odrážejí od jednotlivých vrstev ionsoféry a tak je možné navázat spojení na dlouhé vzdálenosti. Ionosferické vrstvy se nachází ve výšce 60 – 500 km nad zemským povrchem. Volné elektrony zde vznikají ionizací slunecním zárením, zanikají rekombinací.
Velkou vzdáleností se na kmitočtech krátkých vln (do 30 MHz) rozumí více než 3.000 km (obecněji jiný světadíl). Navazování spojení v tomto pásmu není ničím neobvyklým a je celkem snadné, pokud máme kvaltní vybavení.
Složitější je již navazování spojení v pásmu velmi krátkých vln, velkou vzdáleností se v tomto pásmu VKV (nad 30 MHz) rozumí vzdálenost více než 1.000 km.
Více o teorii šíření, o ionosféře, jejich vrstvách a druzích odrazů signálů najdete zde
Sporadická vrstva Es
Tato vrstva má největší vliv na šíření signálu v pásmu VKV na dlouhé vzdálenosti. Tvorba Es je způsobena intenzivní ionizací spodních vrstev E a nejvyšších částí vrstvy F2. K ionizaci dochází za zvýšené sluneční činnosti (silnější bývá během vrcholu 11. letého slunečního cyklu, během slunečních skvrn, proturbulencemi, během bouřek atp.). Není zcela souvislá, lze si ji představit jako tzv. mraky, které se pohybují ve spodních vrstvách ionosféry, ve spodní části vrstvy E, kde se vyskytují jako osamělé útvary s různě velkou plochou a pohybují se obvykle ve směru od váchodu na západ rychlostí kolem 300 km/h.
Výskyt Es je častější v jarních a letních měsících roku, v zimních měsících lze pozorovat aktivitu Es spíše vyjímečně. Z pohledu denní doby Es, lze pozorovat největší aktivitu v době od 11 do 14 hodin, v hodinách večerních nastává maximum kolem 18 – 20 hodiny.
Maximální délka skoku (vzdálenosti mezi stanicemi) je při odrazu od spodní vrstvy E zhruba od 200 až do 3000 km. Je to dáno tím, že Es je relativně nízko nad zemí. Při odrazu ve vyjímečném případě od horní vrstvy části F2 bývá okolo 8000 km.
Přijímat odrazem od vrstvy Es tedy můžeme všechny signály v pásmu VKV, včetně rozhlasu FM a televizního vysílání v pásmu VHF 1 – 3
Rozdělení televizních kanálů pro vysílání v jednotlivých částech světa najdeme zde
Tabulka rozdělení TV kanálů, rozhlasu a služeb v pásmu VHF je zde
Podrobné informace o využití pásma VHF máme zde
Rozdělení celého rádiového pásma najdeme zde
Měření aktuálního stavu ionosféry provádíme ionosondami, které pracují na principu radaru. který zaznamenává odrazy svého signálu od ionosféry. Výstupem z měření je tzv ionogram. Na osách ionogramu je (dole) kmitočet a (vlevo) výška odrazu. Výzkum ionosféry je duležitý pro komunikaci na krátkých vlnách (vojáci a radoamatéři), družicová komunikace (signál musí projít ionosféru), pro navigaci GPS (ionosferická refrakce je největší přirozenou chybou systému GPS).
MUF = Nejvyšší použitelný kmitočet, který lze ještě použít pro spojení mezi dvěma stanicemi pomocí odrazu od ionosféry. MUF je pro bližší stanice nižší, než MUF pro spojení vzdálenějších stanic. Poměr mezi nejvyšším použitelným kmitočtem a kritickým kmitočtem se nazývá faktor nejvyššího použitelného kmitočtu MUFF.
Aktuální data z ionosondy v Průhonicích naleznete zde
Aktuálnní údaje o výskytu vrstvy Es a MUF najdete například tady
Aktuální mapa šíření VHF v celém světě je zde
Sezónní měření Es a MUF najdete zde
Informace o aktivitě slunce najdete zde
Předpovědi šíření signálů a souhrn všech aktuálních údajů najdete zde
Šíření TV signálu v pásmu VHF 1
V minulých časech se v Evropě těšila velké pozornosti možnost dálkového příjmu analogové televize ve spodním pásmu VHF, tj. na kanálech 1 – 4. Kmitočty na těchto prvních kanálech se ale lišily v závislosti na vysílané normě.
Při přechodu na digitální televizní vysílání se toto pásmo v Evropě již postupně vypázdňuje, televizní stanice přechází pouze do pásma UHF a uvolněné pásmo VHF má sloužit dalším službám, například digitálnímu rozhlasu a službám.
Celosvětový plán přechodu z analogového na digitální vysílání naleznete zde
Digitální TV v Evropě – přehled přidělených kmitočtů a výkonů v pásmu UHF je zde
Nicméně v pásmu VHF stále vysílá dost stanic, jejichž odrazy můžeme s lepší výbavou sledovat. V USA digitální televize vysílá i v pásmu VHF I. – III. a toto pásmo TV stanice opouštět nechtějí, ukazuje se totiž, že digitální vysílání má v pásmu UHF s menšímy výkony problémy ve velkých městech s hustou mrakodrapovou zástavbou.
Hlavní světové analogové TV stanice, které ještě vysílají v pásmu VHF I. najdeme zde
Přehled evropských analogových TV stanic, které vysílají v pásmu VHF III. najdeme zde
Analogové evropské TV stanice v pásmu UHF najdeme zde
Přehled vysílačů v jednotlivých pásmech a kompletní archív TV stanic ze Severní Ameriky je zde
FM a AM list – kompletní přehledy rozhlasových stanic najdete zde
TV DX Fórum – německé diskusní fórum o dálkovém přímu TV a rozhlasu je zde
TV DX Fórum – maďarské diskusní fórum o dálkovém příjmu TV v pásmu VHF I. je zde
Kompletní fórum věnované DX spojení rozhlasu a TV z celého světa najdete zde
Rozcestník – odkazy na celosvětové internetové stránky věnující se příjmu na VKV jsou zde